Jana zhubla se STOBem kdysi dávno 17 kilo. Po dvaceti letech se znovu ocitla na pomyslném startu, a tentokrát odložila celých 30 kilo. „Člověk není stroj, procházíme různými emočními obdobími – ale nevadí, vždycky je možné začít znovu”, komentuje to s příjemným optimismem.
Jsem snad „vyšlechtěna pro hladomor”
Od dětství jsem byla dost sportovně aktivní, ale nikdy vysloveně hubená. Po druhém těhotenství ve třiceti letech mi byla zjištěna snížená funkce štítné žlázy. Po lécích zmizela únava, ale zbavit se nadbytečných kilogramů tak snadné nebylo.
Můj boj s kily navíc jsem vždycky brala jako vypořádání se se skutečností, že jsem byla „vyšlechtěna pro hladomor“. Když jsem se seznámila s rodovou historií za posledních 500 let, pochopila jsem, že moji předkové nejspíš také nebyli žádní houžvičkové a byli zvyklí fyzicky makat třeba i při nedostatku potravin. Byli to sedláci, řezníci, mlynáři, kováři, dřevorubci… Být pohybově aktivní mě vždycky bavilo – i přes kila navíc.
Jenže přišlo pomalé zhoršování zdravotního stavu. Růst hodnot krevního tlaku, cukru, tuků a kyseliny močové v krvi, problémy s klouby, zadýchávání se… Pochopila jsem, že už to chce změnu.
Po řadě zdravotních problémů jsem pochopila, že už to chce změnu.
Prošla jsem i slepé cesty
Chtělo by se mi říct, že dokud jsem nedržela diety, neměla jsem problémy s váhou. Při jakékoliv dietě jsem zhubla a po jejím ukončení kila zas nabrala. Pokud potřebujete zhubnout do plesových šatů nebo do plavek, např. pomocí ketodiety to jde, ale s trvalým efektem nepočítejte. Zjistila jsem, že trvale nemůžu sacharidy ze stravy vynechat. Moje tělo je potřebuje, a jakmile je po ketodietě začnu opět zařazovat, kila letí vzhůru. Podobně (ne)fungovala v minulosti třeba „barrandovská“ dieta.
Jediné, co funguje, je udržovat rovnováhu mezi energetickým příjmem a výdejem. Hlídat si skladbu jídla, velikost porcí a pitný režim.
STOB mi nabídl inspiraci, znalosti i zážitky
Nejdůležitějším krokem pro mne bylo absolvování kurzu zdravého hubnutí STOB. Po něm následovaly minimálně jednou ročně tuzemské i zahraniční pobyty, znovu se STOBem. Cvičení, přednášky, různé tištěné materiály (Talířky, taháky pro hubnutí) - to všechno mě stále inspirovalo a motivovalo. Všechny pobyty byly nesmírně cenné, přinesly mi připomenutí zásad, obohacení o nové poznatky a „nakopnutí“ zdravějšího životního stylu pro další období. Díky pobytům se STOBem jsem si vyzkoušela aktivity, ke kterým bych se jinak v životě neodhodlala, např. jízdu na koni, tenis, golf, bowling..
.
Aktivní pobyty se STOBem jsou pro mě každoroční motivací.
>>Přihlaste se i vy do kurzu zdravého hubnutí a buďte úspěšní<<
Hubnutí je trvalý proces
Člověk není stroj, prochází emočně náročnými obdobími, čelí stresům a nemocem, a to často znamená nárůst váhy a pocity selhání. S tím jsem smířená. Kdysi jsem díky kurzu STOB zhubla 17 kg. Po dvaceti letech jsem se znovu ocitla na pomyslném startu – a zhubla 30 kg!
Hubnutí beru jako trvalý proces. Vím, že krize přijde, jakmile vykolejím ze zaběhnutého režimu.Například nesmím jet na zahraniční zájezd „all inclusive“. Ale stačí i malá nemoc, třeba rýma nebo jiný zdravotní problém, a tak se snažím nemocem předcházet. Krizové jsou i zimní měsíce (leden a únor), asi kvůli nedostatku světla a tepla… Pomáhám si řadou způsobů. Nápoje piji teplé z termosky, vařím si polévky a jím tepelně upravenou zeleninu.
Někdy člověk překvapí sám sebe…
Než jsem se pustila do posledního hubnutí, měla jsem pocit, že dodržuji skladbu jídelníčku a pitný režim, a přesto nehubnu! Tedy až do okamžiku, než jsem vytáhla váhu a začala zapisovat zkonzumované jídlo a počítat kalorie.
Ukázalo se, že ty moje „hospodské porce“ jsou asi tak trojnásobkem toho, co potřebuji. Vím, že se nemohu spoléhat na své smysly, a že množství jídla i pití musím (vždy jakmile začnu přibývat na váze)kontrolovat převážením a zapisováním. A následnou kontrolou hlídat i skladbu, hlavně proteiny. Asi je jedno, jestli využívám pohodlný Sebekoučink či jiné počítačové programy, nebo zapisuji a počítám na papíru. Zkrátka mám vyzkoušeno, že na mě zapisování a počítání funguje.
Čtyři změny, které mi pomáhají:
- Strava: v šuplíku psacího stolu mám připravené rastry pro zapisování týdenního jídelníčku. Jím minimálně třikrát denně. Pokud mě večer honí mlsná, snažím se zvýšit příjem bílkovin.
- Pohyb: alespoň jednou týdně turistický výlet nebo procházka se seniory. Překvapivé je pro mě zjištění, jak pohybově aktivní jsou i mnozí osmdesáti- i devadesátiletí na výletech dlouhých 10 až 15 km. Musím se snažit, abych jim stačila! Cca pětkrát týdně si dopřávám zdravotní seniorská cvičení, cvičení v bazénu a plavání.
- Psychika: je pro mě důležité udržet i v seniorském věku péči o svůj zevnějšek. Nebýt líná, zjednodušit si život zbavením se zbytečného a nepotřebného, chodit na koncerty, přednášky a zajímavá setkání s bývalými spolužáky.
- Spánek: díky úpravě životního stylu vymizela nespavost, spím 8 až 10 hodin denně.
K udržení váhy mi pomáhá pravidelný pohyb. Ráda chodím na výlety a procházky, cvičení a plavání.
Stres mi neprospívá, ale výzvy miluju!
Pokud jsem ve stresu, zanedbávám péči o sebe, nemám chuť ani motivaci hubnout. A naopak, jakmile si uvědomím, že se sebou musím něco udělat, že je čas na změnu nebo že mi jde o zdraví, pak do jde! Jsem soutěživý typ, a tak na mne dobře působí i nejrůznější veřejné výzvy k hubnutí a snaha v soutěži uspět.
Skvěle mě motivují moji synové. Pochvalou, kontrolou anebo nějakým sportovním dárkem (batoh, tričko, hodinky).
Vybočím, ale umím se vždycky vrátit
Než jsem začala psát tento text, uvařila jsem si černou kávu a k tomu snědla 2 dílky Kofily – přitom jsem marně vzpomínala, kdy jsem měla kousek čokolády naposledy? Občas zkrátka vybočím ze stravovacího režimu třeba nějakou „pidiporcí“ nevhodného jídla. Ale vím, že stravovací „prohřešek“ už v následujících dnech nebudu opakovat a vrátím se zase do normálu.
Pohupovat se jen na mírných vlnách…
Když se mi daří hubnout, jsem zdravější, pohyblivější, aktivnější, optimističtější a srším nápady! Mám radost, když si toho po čase všimne i mé okolí! Cítím vyrovnanost, pohodu, kvalitnější spánek. Ale vím, že je to celoživotní proces.
Pokud to jde, snažím se pohupovat jen na mírných vlnách – tedy více méně si váhu udržovat. Ale vždycky záleží i na tom, co přinese budoucnost.
Moje rada pro čtenáře a čtenářky:
Nehubněte, abyste byli hubenější. Hubněte, abyste byli zdravější a aktivnější!
Hubněte s podporou odborníka a skupiny
Naše dlouholeté zkušenosti a tisíce úspěšných absolventů kurzů zdravého hubnutí říkají jediné – s podporou se zkrátka hubne lépe. Přihlaste se do kurzu a buďte při hubnutí úspěšní.
